Hotel Mirhav Goris

Hv&#283;zdné datum 2009-10-18: Luká&#353; je nasranej. Na&#353;t&#283;stí se to u internetu (dial-up, jak dlouho jsme u&#382; ten blahý sk&#345;ípot modemu nesly&#353;eli...) v informa&#269;ním centru srovnalo. Je&#353;t&#283; p&#345;ed náv&#353;tevou internetu jsme prolezli Tatev ze v&#353;ech stran a posnídali na protilehlém kope&#269;ku s krásným výhledem.<br><br>Poté jsme se vydali sm&#283;rem k dolnímu Tatevskému kl ...

Probudili jsme se uprost&#345;ed parku (v noci prý u na&#353;eho stanu &#353;t&#283;kal pes, ale to jsem zaspal) a oproti Iránu jakoby v jiném sv&#283;t&#283;. Po dlouhé dob&#283; jsme uvid&#283;li &#382;enám vlasy a v krám&#283; alkohol (ruskou vodku :-)). Park trvale zavla&#382;ovala voda, která tryskala z trubky a tak jsme to m&#283;li i s hygienou. Snídani jsme koupili v nedaleké sámo&#353;ce - ke komunikaci jsme rovnou zkusili ru&#353;tinu ...

Patek se nesl ve znameni prechodu iransko-armenskych hranic, takze jsme byli skoro cely den bud na cestach nebo ty cesty hledali. Inu. Z postele jsme se vykopali kolem desate hodiny, nadlabli se sladkym pecivem a vyrazili k severnimu autobusovemu terminalu v Tabrizu. Tam jsme se dozvedeli, ze autobus k hranicnimu mestu (AZ-IR) Jolfa vyjizdi az v pul jedne. Cekali jsme tedy na nastupisti, koukali na vtipne napsane anglicke vety na pokladnach a na nejaky americky film ...

Rightly or wrongly, Armenians have a reputation of being shrewd businessmen, and based on my own experience, there are some truth to it. I found out that I have to be more alerted and careful when dealing with the people in this country: taxi drivers would drop you off in places that are not where you want to be, or claim that the agree upon fare is per person rather than per car load, or conveniently forget some details of an agreement that are not convenient to them; homestay owners ...

... hnal stado krav. Kdyz prijdu bliz, vidim, ze jsou to vojaci na rozcvicce. Zdalky to vypada, ze bezi do pul tela, ale nez stihnu dojit bliz a dostatecne se pokochat - ehm - podivat, tak se vojaci prezenou a utecou. zklamane sednu na minibus a dojedu na nadrazi. Skoro vsichni maji predkoupeny listek a myslim, ze jsem dostala posledni volne misto. O neco pozdeji prijde kluk a holka, ktere jsem videla ...

... alespon pripili na zdravi a dobreho manzela. Po tom vsem si mne asi Franta bude muset vzit.) ... S Narou a jejim muzem, obema deti a synovcem jsme jeli na Amaras - nejstarsi klaster v Karabachu. V pruvodci se pise, ze videt Amaras poprve je matouci. Uz chapu proc - jede se po ceste, kopce kolem jsou vyprahle, sem tam stromy ci vinohrad, zelene pomalu pribyva a clovek porad kouka na hrebeny kopcu a hleda kostel. A najednou uvidi ...

... you ll come back to Karabakh one day. A will you remember us when you re back home?" Yes, I surely will. I got a toast to my health and a good husband. Franta s gonna have to marry me after that, I think:) With Nara, her husband, kids and nephew we got in their car and went to Amaras. In my guidebook it says that seeing Amaras for the first time is confusing. Now I understand why - you follow a road, dried hills are all around, you see an ocasional ...

... today, Svetlana accompanied me to the "main road" leading to the village Sos (base for going to Amaras), where I wanted to hitchhike. The road was quite far, so we ve waved down an empty bus passing by (currently out of service, heading for a gas station just off "my road"). Svetlana gave me a paper with her adress and phone number and assured me that if I wanted to sleep in Martuni, or if I needed anything, I could just come back and she would take care of me ...

... stopnu auto. Silnice byla daleko a tak jsme mavly na projizdejici prazdny autobus mimo sluzbu, ktery mel namireno do servisu vedle nasi silnice. Svetlana mi napsala svou adresu, telefon a rekla, ze u ni muzu prespat a kdyby cokoli at se vratim. S tim odesla domu a ja zustala u silnice s ridicem, ktery vubec nebyl nadsen myslenkou, ze tu samotna holka bude stopovat. Dokonce me poslal do stinu a stopoval za me. Popravde, nebylo moc koho stopovat, silnice tu ...

... pobyt. Z ministerstva jsem se nechala odvezt taxikem neveda kde se nachazi ulice v niz bydli rodina se kterou mi konzulka domluvila pobyt. Vylezla jsem z taxiku ve stejnou chvili kdy postarsi pani vylezla z domu c.23. Hned se na me usmala, predstavila se jako Anna a dovedla me do pokoje, kde budu bydlet. Hned pote co jsem si odlozila veci mi rekla, at se s nimi jdu najist. Zarazilo me to neb jsem si vzpomnela na konzulcina slova "ale tady je to bez snidane, nevadi?". U ...